„Nic není takové, jak se zdá. Či spíše není tam, jak to vypadá.“

Leonard Susskind

Téma projektu vychází z myšlenky, že lidé nebo jakékoli bytosti ve vesmíru jsou všichni spojeni a náš způsob života mění naše kolektivní vědomí. Tělo je používáno jako interagující hmota, k potlačení jeho individualismu a vyprovokování obrazu multividualismu. Celý život se identifikujeme s tím, kdo si myslíme, že jsme, nebo jak nás vnímá okolí. Je nám vštěpována naše individualita, jedinečnost. Zde se ale snažíme sejmout tohle břímě, které jsme sami na sebe a tím pádem na celý vesmír uvalili. Nejsme individualisté, jsme mnohodinci. Souvisíme se sebou. Jsme provázáni na hluboké úrovni, kterou nemusíme běžně vnímat, chápat. Tvář, oči, tělo, emoce jsou obrazem jednotlivce v barvách skupiny.

Naší uměleckou prací nabízíme nový pohled na individualismus. V době individualismu lidstvo věří, že každý člověk je jedinečný. Není ale naše jedinečnost pouze jednou z mnoha rolí, které nám vnucuje společnost? Projektem tlumočíme naše přesvědčení, že jsme všichni drobnými dílky jednoho velkého organismu. Je nás mnoho jedinců, anebo jsme jeden mnohodinec? Není tlak na jedinečnost člověka krokem proti naší přirozenosti?

Mnohodinec je kolektivní tvorba umělců, kteří ve své práci kombinují exaktnost i abstraktnost a hledají propojení fyziky a tance. Skrze konkrétní tělo přináší na jeviště neuchopitelná fakta a vytváří prostor, v němž neexistuje minulost ani budoucnost – přesně tak, jak to shodně tvrdí fyzika i tanec.

„Kolik čtverců musíš nakreslit, aby vznikl kruh?“

Idea, koncept: Lucia Kašiarová
Tvůrčí tým: Sára Arnstein, Jiří Šimek, Tomáš Vtípil, Jan Tyl, Magdaléna Vrábová, Lucia Kašiarová
Umělecká podpora: Peter Šavel
Koprodukce: Ufftenživot, Studio ALTA
Rezidence: NKC Záhrada, Švestkový dvůr, Zámek Žďár nad Sázavou

Finanční podpora – MKČR a MHMP